Komfortní zóna

Proč je podtitul Sporthackingu „Hack your limits?“ Jde o překonávání vlastních limitů, o překonávání svých vlastních fyzických a mentálních sil. Představuje tenkou hranici, za jejíž linii se snaží každý sportovec dostat. Linii, kde cítíme, že žijeme.

Mozek si můžete představit jako spleť malých cestiček, po kterých proudí naše myšlenky. Čím více nějakou činnost či trénink opakujeme, tím více cesty vyšlapáváme a jednodušeji se po nich chodí – děláme věci více jaksi automaticky. Na těchto vyšlapaných cestičkách se cítíme dobře, pohodlně, protože je známe. Je to naše KOMFORTNÍ ZÓNA.

„Stagnace znamená smrt, snaha posouvat sám sebe znamená žít.“

Jinými slovy se jedná o prostor, který je člověku důvěrně známý a ze kterého se nikomu moc nechce vystupovat. Jsou to jakési rituály, na které jsme si zvykli, které děláme, aniž by to vyžadovalo extra úsilí. Jsou to podvědomé programy, kterým nemusíme věnovat mnoho energie. Ale jsem přesvědčen, a můžete se mnou nesouhlasit, že život (a nejen sportovní) je o tom zónu komfortu překonávat, či se o to alespoň snažit.

Víte, co mají společného M. Jordan, Djokovic, Ronaldo, Sidney Crosby nebo Brady?

Výše zmiňovaní sportovci patří nebo patřili k absolutním špičkám ve svém oboru. Co mají společného? I když byli na vrcholu, tak stále se snažili přijít s něčím novým, stále se chtěli posouvat a soustředili se na cestu. Jsou schopni překonávat sami sebe, vystupovat častěji ze zóny pohodlí a hlavně se umějí porovnávat především se sebou samými.

„Je to neustálá snaha, neustálý proces zlepšovat se nejen ve sportovním výkonu, ale i jako člověk ve všech oblastech života při cestě stát se lepším člověkem.“

Posouvat své limity neznamená být výkonnější, skočit dále, být silnější, ale snahu o to. Snaha je proces, kde dělám chyby a selhávám, kde zažívám bolest, ale mám touhu někam dojít, a tak mě snaha kultivuje a formuje stát se lepším člověkem.

„Posouvat své limity je opakem stagnace.“

Když potkávám vrcholové sportovce, kteří jsou špičky svého oboru, dá se u nich najít společný faktor úspěchu. A to je ten, že se nebojí překonávat svoji komfortní zónu. Cílem těchto sportovců je jakési neustále hledání ZÓNY skrze posouvání hranic zóny komfortní.

Den za dnem, rok za rokem se jedná o malé věci – jakési rituály, které z Vás udělají šampiona. Jedná se o neustálé vystupování ze zóny komfortní do zóny diskomfortu, a to může být v praxi snášením větší bolesti při tréninku, každodenního brzkého vstávání i přes obrovskou nechuť až k tomu, přinutit se přemýšlet a zařadit nové výživové principy do svého života.