Termogeneze chladem: Experiment s mnichy

Zpět

Občas musíme zajít do extrémů, abychom poznali opravdové hranice lidských možností. Zde je fantastický příklad toho, že lidský potenciál je opravdu bez limitů.

Zimní noc na skalní římse v Himalájích 15 000 stop vysoko. Přespání se konalo v únoru v noci za zimního úplňku, kdy teplota dosahovala -18 °C. Mniši na sobě měli jen vlněné a bavlněné šály a okamžitě na skalní římse usnuli. Netiskli se k sobě a nevykazovali ani známku chvění.

V minulém článku jsem popisoval využití chladu ve sportu ZDE. Dnes se s Vámi podělím o další techniky, které posunou vnímání chladu a jeho fyziologickou odezvu o kus dále! Jak se říká: „vše je v hlavě“, tak o dnešním článku to bude platit dvojnásob. Podíváme se společně na ty nejpůsobivější heky, které neovládá jen tak každý.

Začneme Wim Hofem, který stál na začátku mého experimentu. Wim Hof je držitelem několika světových rekordů v pobytu v chladu. Je známý po celém světě jako „The Ice man.“ Měl jsem tu čet potkat ho v 2015 na konferenci Psychologie ve sportu. Rovnou se mnou udělal jeden ze svých krátkých, působivých pokusů. 🙂 Každopádně experiment s mnichy není tak známý, ale šel ještě o něco dále.

Himalájský experiment s mnichy

V klášteře v severní Indii tiše seděli spoře odění tibetští mniši v místnosti, kde byla teplota pouhé 4 stupně Celsia. Pomocí techniky jógy známé jako Tummo vstupují do stavu hluboké meditace. Ostatní mniši namočili prostěradla (90 x 180 cm) do studené vody (9 °C) a přehodili je přes ramena meditujících. Netrénovaným lidem by takové ledové zábaly mohly způsobit nekontrolovatelný třes. Co ale takhle nejedno prostěradlo usušit vlastním tělem?

Pokud by teplota těla při těchto podmínkách nadále klesala, hrozila by smrt. Ale netrvalo dlouho a z prostěradel začala stoupat pára. V důsledku tělesného tepla produkovaného mnichy během meditace prostěradla uschla asi za hodinu.

Asistenti odstranili prostěradla, potom zakryli meditující druhým chladným, vlhkým zábalem. Každý mnich měl usušit během několika hodin tři prostěradla.

Proč by to někdo dělal? Herbert Benson, který studoval Tummo přes 20 let na to odpověděl, že „Budhisté cítí, že realita, ve které žijeme, není konečná. Existuje jiná realita, do které můžeme proniknout a která není ovlivněna našimi emocemi, naším každodenním světem. Budhisté věří, že tohoto stavu mysli se může dosáhnout konáním dobra pro druhé a pomocí meditace. Teplo, které vytvářejí v průběhu procesu je jen vedlejším produktem meditace Tummo.“

Benson je profesorem medicíny na Lékařské fakultě Harvardovy Univerzity a prezident Lékařského Institutu Mysli/těla (Mind/Body Medical Institute) v lékařském centru Beth Israel Deaconess Medical Center v Bostonu. Pevně věří, že studium pokročilých forem meditace „může odkrýt kapacity, které nám pomohou k lepší léčbě nemocí souvisejících se stresem.“ A nejen to, tyto techniky se mohou využívat a částečně již využívají u řady vrcholových sportovců.

Benson zkoumal tzv. „relaxační reakci“ a fyziologickou odezvu organismu na ni. Je charakterizován snížením metabolismu, krevního tlaku, dechové a srdeční frekvence. Spolu s dalšími dal dohromady důkazy o tom, že může pomoci těm, kteří trpí nemocemi způsobenými zhoršenými stresem. Benson a jeho kolegové ji používají k léčbě úzkosti, mírné a střední deprese, vysokého krevního tlaku, srdeční arytmie, nadměrné zlosti, nespavosti, a dokonce i neplodnosti. Jeho tým také používá tento typ jednoduché meditace ke zklidnění lidí traumatizovaných smrtí druhých, těm, kterým byla diagnostikována rakovina či další bolestivé, život ohrožující onemocnění.

„Více než 60 % návštěv lékaře ve Spojených státech jsou kvůli problémům souvisejících se stresem, většina z nich se špatně léčí medikamenty, chirurgicky či jinými lékařskými postupy,“ tvrdí Benson.

Lékařský Institut školilo lidi používat tuto relaxační techniku, aby pomohli lidem pracujícím na Ground Zero v New Yorku, kde dvě letadla 11. září srazila Světové obchodní centrum. „Školíme školitele, kteří tam pracují,“ říkal Benson.

„Relaxační reakce“ znamená opakování slova, fráze nebo krátké modlitby při ignorování vtíravých myšlenek. „Pokud takovýto snadno zvládnutelný postup může přinést tak pozoruhodné změny, které zaznamenáváme,“ říká Benson „chci zjistit, jak mohou pokročilé formy meditace pomoci mysli ovládat tělesné pochody, o kterých jsme si dříve mysleli, že jsou neovladatelné.“

Podobné meditační techniky používá celá řada vrcholových sportovců – např. Lebron James, Kobe Bryan, … O samotných meditačních technikách a podobných zaklínadlech ale v jednom z dalších článků. 🙂

Dechberoucí výsledky – Tummo

Někteří obyvatelé Západu praktikují Tummo, ale často trvá roky, než dosáhnou stavů jako budhističtí mniši. Při pokusech najít skupinu ke zkoumání potkat Benson lidi ze Západu, kteří tvrdili, že zvládají takové pokročilé techniky, ale kteří byli podle jeho slov „podvodníci.“
Benson se rozhodl, že musí najít náboženské prostředí, kde jsou tradičně praktikovány pokročilé meditace. Příležitost se naskytla v roce 1979, kdy Dalajláma, duchovní vůdce Tibetu, navštívil Harvardovu Univerzitu. „Jeho Svatost souhlasil mi pomoci,“ vzpomíná Benson. Tato návštěva byla počátkem dlouhého přátelství a několika expedicí do severní Indie, kde žije v exilu mnoho tibetských mnichů.

„Meditace mění teplotu – Mysl řídí tělo během extrémních experimentů.“
– William J. Cromie zaměstnanec listu Gazette

Během návštěv odlehlých klášterů v 80.letech studoval Benson a jeho tým mnichy žijící v Himalájích, kteří uměli pomocí meditace Tummo zvýšit teplotu svých prstů na rukou i nohou až o 17 stupňů. Je ještě třeba se určit, jak jsou mniši schopni vytvářet takové teplo.

Vědci dělali také různá měření na lidech, kteří provozují jiné formy pokročilé meditace v Sikkimu v Indii. Byli ohromeni, když zjistili, že tito mniši umí snížit svůj metabolismus o 64 %. „Byl to ohromující, dechberoucí výsledek,“ říká Benson.
Podívejme se na tento pokles z jiného úhlu – metabolismus či spotřeba kyslíku klesá ve spánku jen o 10–15 % a asi o 17 % během jednoduché meditace. Benson věří, že taková schopnost by mohla být užitečná například pro vesmírné lety. Cestovatelé by mohli použít meditaci ke zmírnění stresu a spotřeby kyslíky při dlouhých letech na jiné planety.

V roce 1985 natáčel meditační tým video mnichů sušících studená, mokrá prostěradla tělesným teplem. Zdokumentovali také mnichy trávící zimní noc na skalní římse v Himalájích 15 000 stop vysoko. Přespání se konalo v únoru v noci za zimního úplňku, kdy teplota dosahovala -18°C. Mniši na sobě měli jen vlněné a bavlněné šály a okamžitě na skalní římse usnuli. Netiskli se k sobě a video neukazuje ani známku chvění. Spali do východu slunce, potom se vrátili zpět do kláštera.

Práce v izolovaných klášterech na úpatí Himalájí se ukázala jako extrémně obtížná. Někteří náboženští vůdci drželi své meditativní postupy jako přísně střežené tajemství. Zdravotnické měřící zařízení potřebují elektrickou energii, ale zásuvky ve zdi nejsou vždy k dispozici. Kromě toho, snažit se meditovat, zatímco se nějací cizinci snaží změřit vám teplotu v konečníku, není nic, co by většina mnichů dělala ráda.

„Meditace… Zde srdce/může dát užitečnou lekci hlavě.„
– Cowper

Aby se předešlo těmto problémům, použila instruktorka psychologie Sara Lazarová, Bensonova kolegyně, funkční magnetickou rezonanci na skenování mozků meditujících ve Massatchusettské Všeobecné Nemocnici (Massachusetts General Hospital) v Bostonu. Subjekty byli muži ve věku 22-45 let, kteří několik hodin denně po dobu nejméně čtyř let praktikovali formu pokročilé meditace zvané Kundali. V těchto pokusech byly překážky ve formě chladu a izolace nahrazeny obtížemi při snaze meditovat ve stísněném, hlučném stroji. Nicméně výsledky, publikované 15.května 2000 ve vydání časopisu NeuroReport, se ukázaly jako významné:

„Lazarová zjistila výrazný pokles toku krve do celého mozku,“ vysvětluje Benson. „Současně začínají být určité části mozku aktivnější, hlavně ty, které ovládají pozornost a autonomní funkce jako krevní tlak a metabolismus. Stručně řečeno, prokázala hodnotu použití této metody k zaznamenávání změn činnosti mozku během meditace.“

Benson si je jistý, že tyto pokusy pochopit pokročilou meditaci povedou k lepší léčbě nemocí souvisejících se stresem. „Doufám,“ říká, „že péče o sebe sama bude na stejné úrovni jako léky, operace a další terapie používané ke zmírnění psychického a fyzického utrpení.

V dnešním vrcholovém sportu je fyzický trénink na poměrně vysoké úrovni, a tak čím dál větší důležitosti se klade na oblasti, které často rozhodují o úspěchu či neúspěchu. Jednou z nich je regenerace, výživa a v neposlední řadě psychika. Proto má a bude mít komplexní pojetí sportovní přípravy – Sporthacking čím dál tím větší podíl na úspěchu sportovce.

„Je tak neoddiskutovatelné, že práce s „hlavou“ se stává běžnou součástí tréninků budoucích a současných hvězd a bude hrát ve vrcholovém sportu čím dál tím větší význam.“

Při mém pobytu v Himalájích jsme meditovali s průvodcem v 5500 m.n.m. mantru óm…

Pokud vás toto téma zajímá více, zveme vás na jeden z našich workshopů

Zdroje:

Benson, Herbert (1982). „Body temperature changes during the practice of g Tum-mo yoga“

Termogeneze chladem: Experiment s mnichy